Oblast peněz je spojována se světem mužů než žen. Na ženy je vytvářen mediální tlak hlavně z hlediska krásy a dětí, na muže naopak z hlediska kariéry a financí. Možná si říkáte, že je to dobře a ženská by neměla být ta, která se primárně stará o rodinnou kasu. Doba je však zcela jiná než dříve a my ženy jsme ty, které peníze vydělávají a podílí se na rodinném rozpočtu. Bohužel však někdy máme vůči penězům „starý“ přístup, který máme naučený od generací před námi.

Spoléháme se s penězi na muže

I přes navýšení rovnoprávnosti žen v oblasti práce je mnoho z nich stále závislých na svých partnerech. Dnes nejsou závislé jen ženy, které jsou v domácnosti a “nic“ nedělají, mluvím o ženách, které normálně pracují a vydělávají. Jejich výplata totiž funguje jako jejich kapesné a muž je ten, který přináší do domácího rozpočtu hlavní sumu. I přesto, že se tedy zdá být finanční přínos od obou stejný, není to tak. V momentě, kdy dochází k rozchodu, žena zjišťuje, že své „kapesné“ najednou musí používat na praktické záležitosti a rapidně se jí mění životní úroveň. Možná se to vám, ženám, nebude líbit, ale pokud chci mít rovnocenný vztah, měla bych přinášet do rodinného rozpočtu stejně. Může se mi totiž jinak lehce stát, že o současnou životní úroveň přijdu.

Nešetříme si

Nešetření jde ruku v ruce s výše zmíněným spoléháním se. Manžel vydělává více, a tak to zvládneme, mnohdy nemáme ani vlastní účet a výplata jde na kabelky, boty a kafíčka s kamarádkou. Nebylo by však lepší se naučit alespoň část peněz šetřit? Vždy bychom přece měly mít zásoby peněz, které jsou pouze naše pro případ, kdybychom zůstaly samotné apod. A že je vám to proti srsti? Věřte, že vaše drahá polovička uvažuje úplně stejně. Jen do financí nezatahuje emoce.

Neumíme o penězích mluvit

Jak říci manželovi, že děti zase potřebují věci do školy? Jak říci v práci, že chci přidat, když dostali i ostatní? Mluvit o financích je nám nepříjemné a mnohdy raději držíme ústa. Poté se divíme, že nedostaneme přidáno, jak bychom ale mohly? O zvýšení platu si přece musíme říci! Stejně tak je nutné o penězích komunikovat s partnerem, jak se má jinak dozvědět, že se náklady rodiny zvýšily?

Nejsme ochotné peníze vydělávat

Některé ženy nadávají, když nemohou po třech letech mateřské najít práci. Promiňte, ale já se ani zaměstnavatelům nedivím. Tři roky jsou totiž extrémně dlouhá doba dostačující k tomu, aby žena v daném oboru ztratila dech. Jsou nové trendy, noví lidé, nové technologie. Být tři roky na mateřské a nedělat „nic“ je opravdový luxus. Netvrdím, že je dobré okamžitě po porodu nastoupit do práce. Je však dobré chodit do ní alespoň na částečný úvazek, několik hodin v týdnu, pracovat externě z domova. Buďte ochotné si vzít paní na hlídání či domácí práce a nebuďte v oblasti výchovy tolik přecitlivělé. Když se chcete vrátit zpět do práce, musíte si prostě život s dětmi rozumně uzpůsobit. A pokud chcete vydělávat slušné peníze, nemůžete počítat s tím, že vám vydělávání nesebere nějaký ten čas.

Přečtěte si také: Co jako Češky stále neumíme