V každém národě můžete dobře vidět, jak se muži chovají k ženám a rodině. My, ženy, mnohdy máme tendenci vinit naše muže za to, že se k nám chovají hrubě anebo nám nepomůžou, ale ono to často bývá naše zodpovědnost, jak se s muži máme. Jak se říká: „Jak si kdo ustele, tak si lehne.“ Pojďme se tedy podívat na to, co jako Češky pořád neumíme a co bychom se od takových Italek nebo německých žen měly naučit.

Snažíme se zvládnout dvě práce na 100%

Nestačí nám, že se postaráme o tři děti, uklidíme dům a máme pořád navařeno. Chceme být perfektní i v práci, vydělávat minimálně stejně jako naše protějšky a toužíme po společenském úspěchu stejně jako muži. To je naprosto v pořádku a je to tak správně. Málokterá z nás však umí polevit v domácích pracích a například využít služeb paní domácí, paní na hlídání anebo prostě nemít každý den teplou večeři pro manžela. Snažíme se zvládnout obě pozice (žena domácí x žena úspěšná) a díky tomu se přehřejeme tak, že ve 40 letech jednoduše vyhoříme.

Snažíme se být pro naše muže (i sebe) dokonalé

Která z nás chce mít faldy a vrásky? Žádná! A to je také v pořádku, akorát se touha po dokonalé postavě a obličeji nesmí stát závodem o život. Nejíme, cvičíme každý den, podstupujeme mnohdy nesmyslné plastické operace. Přitom si někdy stačí oprášit zdravé sebevědomí a mít se ráda taková, jaká jsem, nemyslíte? Znám pár německých žen, které mají rozhodně pár kilo navíc, umí je ale nosit a jsou spokojené samy se sebou. I za cenu toho, že nemají velikost 36, hlavně že jsou šťastné!

Neumíme požádat o pomoc

Taháme tašky do posledního patra a když přijdou na řadu zimní pneumatiky, všechno si obstaráme. Umouněné a špinavé nadáváme, jaký život to máme, ale proč si, ksakru, neřekneme o pomoc? Proč jednoduše nepřijdeme za naším drahým a nepoprosíme ho? Jaký div, že slyšíme „ANO, proč jsi neřekla dříve“. Někdy je lepší si přiznat, že jsem prostě jemná žena a nesnažit se servat za každou cenu, že?

Neumíme být někdy herečkou

Ne tou herečkou z filmu Dědictví. Ale tou, kterou muži někdy potřebují. Tak ho třeba pochválit, kolik těch gólů ale dal nebo si vzít tu krátkou sukni, kterou má tak rád. Neumíme ten náš vztah celý odlehčit a být pro něj také tou kamarádkou, nejen matkou.

Jsme na našich mužích emočně závislé

Spousta českých žen si neumí život bez rodiny (úplné) představit. A tak raději setrváváme s tyrany a nevhodnými partnery, než abychom si život zařídily podle svého. Je však lepší být emočně nezávislá a vždy umět počítat s variantou, že se o sebe postarám, nemyslíte? Nenechejte se  ve vztahu jen tak vláčet a uvidíte, že si vás bude partner i více vážit. Nebudete pro něj totiž samozřejmostí, se kterou může počítat napořád.

 Přečtěte si eventuelně mé další články na www.mujvztah.cz